Krystyna Janda uvedla v HradiÂąti legendárnĂ polskĂ˝ film VĂ˝slech z roku 1982, kterĂ˝ se tehdy otevøenì zabĂ˝val politickĂ˝mi procesy 50. let. LeÂľel osm let v trezoru, lidé si jej tajnì promĂtali na videu.
MyslĂte si, Âľe by takto upøĂmnĂ˝ a silnĂ˝ film o padesátĂ˝ch letech mohl bĂ˝t natoèen dnes?
NemyslĂm. V Polsku dnes nemá politickĂ˝ èi spoleèenskĂ˝ film pøĂliÂą velké publikum. Lidi by to asi nezajĂmalo, nìkteøà jsou pøĂliÂą zamìstnanĂ novou dobou. Sna¾à se prorazit, uspìt v novĂ˝ch podmĂnkách a do kina se chtìjĂ chodit hlavnì bavit a zasmát se. A pro mladé to vÂąechno pøedstavuje dávnou historii, málem vìdecko-fantastickĂ˝ pøĂbìh. Je to ¹»astná generace, která nic takového nemusela zaÂľĂt.
Ve filmu VĂ˝slech jste hrála Antonii, mladou, nejdøĂve lehkomyslnou Âľenu, kterou bìhem procesĂą zavøou a nutĂ z nĂ pøiznánĂ k nìèemu, co neudìlala. Znala jste nìkoho, kdo si proÂąel èĂmsi podobnĂ˝m, osobnì?
Bugajskij napsal scénáø podle skuteènĂ˝ch pøĂbìhĂą dvou Âľen. Jedna z nich byla pøĂtomna na natáèenĂ a dìlala mi konzultantku. PovĂdali jsme si o tom, jakĂ˝ byl Âľivot ve vìzenĂ a co tam zaÂľĂvala. Já jsem se ve filmu snaÂľila ztìlesnit Âľenu v extrémnĂch podmĂnkách, hrála jsem ji emocionálnì, chtìla jsem udìlat silnĂ˝, pĂąsobivĂ˝ film. Ale co mi ta Âľena nìkdy vyprávìla, bylo nad celĂ˝ pøĂbìh filmu. Tuhle Âľenu tøeba zavøeli na dva tøi dny na samotku a ona poté uÂľ ani nedovedla rozliÂąit, jestli si sama pro sebe pøemý¹lĂ nebo povĂdá nahlas. Já jsem si vĂąbec nedovedla pøedstavit, jak bych nìco podobného mohla zahrát.
Zmìnila tahle role vá¹ ¾ivot? Byla jste za svou úèast na filmu potrestaná re¾imem?
My jsme natáèeli osm mìsĂcĂą v dobì známĂ˝ch polskĂ˝ch událostĂ osmdesátého prvnĂho roku, mìli jsme relativnĂ svobodu. StátnĂ moc mìla tehdy jiné starosti neÂľ dohlĂÂľet na filmaøe. KdyÂľ zjistili, co nakonec vzniklo, nejvĂce to odnesl reÂľisér. Bugajski musel opustit Polsko a emigroval do Kanady. Mimochodem natáèel tam pro televizi, napøĂklad nìkolik dĂlĂą z cyklu Alfred Hitchcock uvádĂ. Já jsem ¾ádné problémy naÂątìstĂ nemìla. Pro mì to byla ale pøedevÂąĂm moje nejvìt¹à role a zároveò vzácná pøĂleÂľitost zahrát si postavu, která mìla tolik rĂąznĂ˝ch odstĂnĂą a barev. VÂľdy» na poèátku jde o naivnĂ, trochu lehkomyslnou holku, která byla zataÂľena do politickĂ˝ch procesĂą. KdyÂľ jsme tenhle film dokonèili, cĂtila jsem se, jako bych sloÂľila závìreènou zkouÂąku na Âąkole. Stala jsem se hotovou hereèkou.
Jaké role hrajete dnes?
Dnes jsem ¹»astná divadelnĂ hereèka. Dokonce jsem se nedávno rozhodla vybudovat prvnĂ soukromé divadlo v Polsku, vÂąechny penĂze dávám do rekonstrukce jednoho starého kina, z nìhoÂľ by mìlo vzniknout divadlo. MladĂ filmovĂ reÂľiséøi moc nepotøebujĂ herce, jako jsem tøeba já, tedy herce od Andrzeje Wajdy èi z tehdejÂąĂch spoleèenskĂ˝ch filmĂą. TeĂŻ jsem byla obsazena do role nìjaké slepé Âľeny, ale jinak mi nabĂzejĂ, abych hrála samé matky nìjakĂ˝ch gangsterĂą a podobné vìci. VìtÂąinou to odmĂtám.
Jak se natáèàs Wajdou?
KdyÂľ toèà aktuálnĂ politické filmy a kdyÂľ toèà historické snĂmky v kostĂ˝mech, jde o dva zcela odliÂąné lidi, o dva reÂľiséry. V prvnĂm pøĂpadì stále chodĂ a potøebuje se s druhĂ˝mi konfrontovat, váhá, ovìøuje si, pracuje hroznì tvrdì a vy nikdy nevĂte, kam vás natáèenĂ dovede. Je to zmatek. Jste na cestì, u nĂÂľ nevĂte, jak to celé skonèĂ. Pokud se pustĂ do historického snĂmku, vÂąechno skládá dohromady jako generál èi malĂø. Pøesnì vÂľdycky vĂ, co se bude toèit zĂtra a za tøi hodiny práce se nudĂ.
Ăekla byste, Âľe vystihl typy národnĂho charakteru?
On dokázal vystihnout ná¹ polskĂ˝ romantismus, kterĂ˝ známe z literatury, ale najdete jej i v na¹à mentalitì. NaÂąi spisovatelé a pøedci tak dlouho snili o svobodném Polsku, vezmìte si Slovackého, Mickiewicze, Konrada. To byli skuteènĂ muÂľi, kteøà chtìli lep¹à svìt. A nìco z toho romantismu, kterĂ˝ je nìkdy aÂľ ÂąĂlenĂ˝, najdete i v jeho filmovĂ˝ch postavách.
NenĂ to uÂľ trochu z módy nebo lidé majĂ v srdci Velké Polsko, jak se zpĂvá…?
Ano, ale také uÂľ pominul ten pĂąvodnĂ dĂąvod. Polsko uÂľ je svobodné a romanticky snĂt kvĂąli prachĂąm opravdu nejde.
A o èem snĂte vy?
Já jsem nakonec spokojená. Nejsem v prvnà øadì Polka, ani obèanka, ale pøedevÂąĂm hereèka. Potom je teprve to vÂąechno ostatnĂ.
Zaèala jste sama reÂľĂrovat filmy. Lze øĂct, Âľe jste se uèila øemeslu u Andrzeje Wajdy, kdyÂľ jste hrála v mnoha jeho filmech?
Natoèila jsem jeden hranĂ˝ film pro kina a asi deset filmĂą pro televizi, ale neøekla bych, Âľe Wajda mì nauèil reÂľĂrovat. Já se snaÂľĂm pøedevÂąĂm vyprávìt pøĂbìhy Âľen a také vìøĂm, Âľe kaÂľdé téma lze vyprávìt jinĂ˝m zpĂąsobem. KdyÂľ máte téma, to uÂľ si samo øekne o styl. Jinak miluju herce a hlavnì zkouÂąky. KdyÂľ s nimi zkouÂąĂm, jsem ve svém Âľivlu.
Michal Procházka, Právo
Kdo je Krystyna Janda
Krystyna Janda, jedna z nejuznávanìjÂąĂch polskĂ˝ch hereèek zaujala pøedevÂąĂm ve filmech reÂľiséra Andrzeje Wajdy, napøĂklad ve snĂmcĂch Ălovìk z mramoru, Dirigent, Ălovìk ze Âľeleza. Objevila se ovÂąem i ve filmo Mefisto Istvána Szabó èi v Dekalogu Krzysztofa Kieslowksého. Za roli Antonie Dziwiszove ve filmu VĂ˝slech Ryszarda Bugajského zĂskala cenu za nejlep¹à ¾enskĂ˝ hereckĂ˝ vĂ˝kon v Cannes.